Důležitost enzymů v potravě
zpět na úvodPřítomnost enzymů v denní stravě má pro zachování lidského zdraví naprosto zásadní význam. Pokud tělo přijímá pouze biologicky “mrtvou”, chemicky a tepelně upravovanou stravu, vyčerpává se nutnou produkcí enzymů, které by za normálních okolností přijalo již syntetizované spolu s “živou” neupravovanou rostlinnou stravou.
Strava bez přítomnosti živých enzymů vede dříve nebo později k přetížení zažívacího ústrojí a žláz produkujících trávicí enzymy, k poruchám trávení (pocity plnosti, nadýmání, říhání, zácpa či průjem) a posléze i ke vzniku civilizačních chorob. O souvislosti vyšší incidence civilizačních chorob s příjmem upravené stravy není pochyb, přesto tomuto faktu není věnována dostatečná pozornost ani ve zdravotnických zařízeních. Důležitost přítomnosti aktivních enzymů v potravě a potažmo i systém enzymoterapie proto není žádnou moderní lékařskou novinkou, ale spíš snahou o navrácení člověka zpátky k přirozenému způsobu života, od kterého jsme se svojí moderní stravou paradoxně značně odchýlili.
Co mají enzymy na starosti?
Hlavní funkcí enzymů v těle je účastnit se veškerých pochodů probíhajících v buňce a zabezpečovat trávení živin přijatých v potravě. Trávicí enzymy štěpí jednotlivé složky potravy (amylázy štěpí cukry, lipázy štěpí tuky a bílkoviny jsou štěpeny proteázami) na jednodušší složky, které jsou potom využity ke stavbě těla nebo jako zdroj energie. Obecně lze říci, že každá přírodní potravina v syrovém stavu obsahuje kompletní výbavu enzymů, které jsou potřebné k jejímu rozštěpení na jednotlivé složky. Tepelně zpracovaná strava, která prošla teplotou vyšší než 45 °C, žádné živé enzymy neobsahuje, jelikož v průběhu kuchyňské úpravy došlo k jejich ireverzibilní denaturaci. Při žvýkání potravy, která je syrová, živá, dochází k rozrušení buněčné struktury a promísení přítomných enzymů s celým obsahem sousta. Štěpení živin v syrové stravě tak začíná již v ústech při jejím mechanickém zpracování nebo dokonce již na talíři při její správné úpravě (kvašené a fermentované potraviny). Proces pak pokračuje v trávicím ústrojí, kde se přidávají enzymy vyloučené tělem. Takto tráví potravu všichni živočichové v přírodě a tak ji po tisíce let trávili i lidé. Až do okamžiku, kdy si začali stravu tepelně upravovat, a snižovat v ní tak přirozený obsah enzymů.
Nedostatek enzymů přetěžuje tělo
Pro strávení tepelně zpracovaného jídla musí tělo všechny enzymy vyprodukovat samo. Oproti trávení živé syrové stravy s vlastním obsahem trávicích enzymů tak musí tělo vyprodukovat výrazně vyšší množství trávicích enzymů. Tělo zkrátka znovu syntetizuje enzymy, které se při tepelné úpravě zničí v hrncích a pánvích, a musí proto do produkce enzymů vložit nejen značnou energii, ale také jednotlivé stavební kameny (aminokyseliny, vitaminy a minerály) potřebné k jejich syntéze. Tak se vlastně zbytečně o tyto látky ochuzujeme a zároveň nadměrně zatěžujeme všechny žlázy, které enzymy vylučují.
Je třeba vzít v úvahu, že pokud je tělo nuceno se nadmíru věnovat produkci trávicích enzymů, činí tak nevyhnutelně na úkor enzymů ostatních, kterých s postupem času začne ubývat. Nadprodukce trávicích enzymů proto může mít vliv na celkovou destabilizaci chemického metabolismu organismu. Negativní efekt přetížení organismu z nadprodukce trávicích enzymů není patrný okamžitě a problémy se obvykle začnou objevovat s rostoucím věkem případně při kumulaci zátěží (nevhodná strava + stres + stoupající znečištění). Následkem je předčasná vyčerpanost organismu, únava, obezita, vysoká náchylnost k infekčním i civilizačním nemocem a celková sešlost.
Vědci se shodují na tom, že člověk se rodí s určitou zásobou enzymů, která se v průběhu života vyčerpává. Bez enzymů dojde k narušení všech životních funkcí – trávení, dýchání, pohybu, proto je pro nás důležité udržet si vysokou hladinu enzymů i v pozdějším věku. Vyčerpávání enzymatické zásoby lze zpomalovat vyhýbáním se potravě a způsobu života, který je na spotřebu enzymů náročnější, a konzumací stravy na přítomnost enzymů bohaté.