Mladý ječmen proti rakovině

27.10.2010 zpět na úvod

Každá zdravá buňka našeho organismu touží po životě a po službě vyššímu celku. Pro porozumění formulaci “vyššímu celku“ dodejme, že každá buňka je součásti nějaké tkáně, která je součásti nějakého orgánu, který zase slouží vyššímu celku, tj. organismu samotnému. A smysl života organismu je opět služebný. Pochopitelně že sloužíme i sami sobě, máme zakódovaný pud sebezáchovy, ale smysl života je služebný. I my máme (stejně jako každá jednotlivá buňka organismu) sloužit vyššímu celku - např. své rodině. Člověk vytržený z kontextu rodiny, společnosti, lidstva jako takového, člověk žijící pouze sám pro sebe ztrácí smysl života stejně, jako jej ztrácí každá jednotlivá buňka. Prostě - každá naše buňka, stejně jako člověk sám, má dvě základní informace.

Tou první je pud sebezáchovy (touha po vlastním radostném životě) a tou druhou je potřeba sloužit (tj. někam patřit a mít své poslání). Kdokoliv má potlačenou druhou, sociálně nutnou informaci - stává se parazitem společnosti. V praxi to znamená, že člověk upřednostní své sobecké zájmy na úkor druhých, začíná krást, podvádět .... a stává se asociálním živlem. Společnost se proti němu brání, izoluje jej. Stejně tak je tomu např. ve včelím úle, kdy včely dělnice rozpoznají trubce příživníka a vyloučí jej ze společenství a opět stejně tomu je i na buněčné úrovni. Jestliže dojde v jakékoliv buňce k potlačení služebné informace, jestliže ztratí schopnost rozpoznávat své místo v organismu a začne upřednostňovat své sobecké zájmy na úkor celku - zvrhává se a stává se buňkou rakovinnou. Jak na takový zhoubný informační posun sobecké buňky “kukačky“ reaguje organismus? Stejně jako společnost na asociálního jedince. Snaží se jí zneškodnit. A že je k tomu náš organismus geniálně vyzbrojen. Jedny bíle krvinky nepřítele rozpoznají, jiné jej označí (vyloženě “ocejchují“), obří bíle krvinky takto označené pohltí a zneškodní. Imunitní systém se mobilizuje stejně jako lidská společnost reagující na zločin. Nejprve se hledá viník, poté je usvědčen a vyloučen ze společnosti.
Další podobnost je v tom, že obrana funguje pouze ve společnosti, která má dost zdravého rozumu na to, aby asociální jevy rozpoznala, a dost silný obranný aparát na to, aby účinně zasáhla. Na buněčné úrovni je to stejné. Zdravě fungující buňky musí výt schopny buňky sobecké (“kukaččí“) rozpoznat a zničit.

V protirakovinné prevenci je proto nutné dbát na dvě věci

vytvářet takové podmínky, aby se “líhlo co nejméně kukaček“, aby vznikalo rakovinných buněk co nejméně. I lidská společnost se brání vzniku asociálních živlů péčí o jedince. Pokud společnost lidem nedá práci, seberealizaci, výchovu, sociální jistoty a vize, pokud lidi nechrání před malomyslností a prázdnotou života, “lihnou“ se nejen podivní jedinci (to je přirozené), ale i tvoří se asociální komunity s destruktivním životním programem. Proto je třeba sociální i zdravotní prevence (na jakékoliv, tj. I na buněčné úrovni).
Neustále posilovat obranný aparát. Žádná společnost, ani organismus se neubrání zvrhnutí jednotlivců. Proto musí existovat inteligentní a výkonný obranný aparát. Proto máme policii, soudy, armádu, proto máme imunitní systém. Vždy existují náročná životní období, kdy jak společnost, tak i imunitní systém řeší výjimečné náročné situace. Práce v těchto složitých obdobích se musí obrané mechanismy osvědčit a čelit sobectví jednotlivců i “zvrhlých“ skupin.

Jakou roli v tomto procesu ochrany organismu hrají zelené nápoje z mladého ječmene?

vytváří podmínky pro optimální fungování organismu - brání “líhnutí“ kukaček
Svým antioxidačním působením chrání buněčné membrány. Silné poškození buněčných stěn oxidačním stresem vede k ohrožení genetického materiálu uloženého v jádru buňky. Ohrožení genetické, tj. informační výbavy může vést k nejhoršímu. Nejstrašlivější dopady páchají právě informační šumy a zkreslení (to platí i pro makro i pro mikrosvět, to platí pro každou formu i pro každou i pro každou úroveň života, včetně buněčného).
Celkově pozitivní působení zelených nápojů vytváří v organismu podmínky k lepšímu životu, který nedává důvody ke vzniku sobectví, ke zvrhnutí buněk. Pití zelených nápojů je buněčnou prevencí vzniku nekontrolovatelných “sobeckých“ procesů na buněčné úrovni.
Zelené nápoje posilují obranný aparát. Dostupné studie dokazují aktivizaci imunitního systému při dlouhodobém užívání zelených potravin. Díky zeleným nápojům nejenže vzniká méně “asociálních živlů“, ale posiluje se i obranný aparát. Zelené nápoje vytváří lepší “bojové“ podmínky. Mnohokrát bojuje imunitní systém s nepřátelskými organismy v nerovných podmínkách. Ty se dají přirovnat k přemístění žíznivé, unavené armády bojující v horku do kopce, proti početnějšímu nepříteli. Zelené potraviny tyto podmínky mění ku prospěchu imunitního systému. Nasycením organismu vitálními látkami podpoří tvorbu obranných látek, působením změní postavení vojsk směrem z kopce a pitným režimem napojí žíznící vojsko. Díky těmto a dalším mechanismům pomáhají zelené potraviny tělu, aby si pomohlo samo.

Barbara Simonsonová, autorka publikace o mladém ječmeni, popisuje první setkání se zelenou šťávou takto:

Na jednou semináři jsem šla připravit bylinkový čaj. Potkala jsem Davida, dobře vypadajícího Izraelce. Viděla jsem, jak připravuje sytě zelenou šťávu. “copak to děláš?“ podivila jsem se, “ach“ řekl rozpačitě, “připravuji si výtažek z mladého ječmene“, “a proč?“. Na to David vyprávěl, jak prodělal rakovinu žaludku a od doby, co pije “zelený ječmen“, nemá potíže. Jeho zkušenost ji zasáhla a po studiu faktů vstoupila na “zelenou cestu“ také.

I u Mladého ječmene platí to, co o všech zelených potravinách - pomáhá v protirakovinné prevenci i v podpůrné léčbě. U skupiny myší s rakovinou užívající extrakt z Mladého ječmene došlo k překvapivému pozitivnímu vývoji. Cílem úsilí bylo zjistit, která složka výtažku má protirakovinné účinky. Tak došlo k objevu, že rakovinné buňky účinně potlačuje ve vodě rozpustná bílkovina obsahující enzym SOD (superoxiddismutáza). Úžasné působení SOD bylo potvrzeno i v USA, kde byl enzym klinicky aplikován pacientům s rakovinou za účelem prevence vedlejších účinků radioterapie. V roce 1976 Takashi Sugimura objevil, že spálené zbytky ryb obsahují silné karcinogeny Try-P1 a Try-P2. ty se vyznačují až 2O krát vyšší karcinogenitou než benzpyren obsažený v tabáku. Stejné mutagenní substance vznikají spálením různých aminokyselin (při každém pečení masa)- látky jako Try-P1 a Try-P2 vyvolávají změny v genech lidské DNA a podněcují růst rakovinných buněk.
V extraktu zeleného ječmene je enzym, který tyto karcinogeny zneškodňuje. V roce 1979 se tuto látku podařilo izolovat. Způsobilo to velkou senzaci. Mezi mutageny se látky Try-P1 a Try-P2 vyznačují nejvyšším stupněm nebezpečnosti, a přesto je zelený extrakt zneškodňuje